Od 60. let minulého století se objevují znovu snahy k vypátrání historického Ježíše. A jak čas postupuje a přicházejí nové a nové poznatky, uhasíná i skepse vůči zprávám v evangeliích. Avšak, ve vztahu k evangeliím musíme být opatrní z jednoho důvodu: evangelia nelze chápat prioritně jako historické dokumenty v našem chápání, ale jako svědectví víry, určená k probuzení víry i posílení víry. Jsou svědectvím, které spočívají na historickém podkladu, ale tento základ odrážejí transformovaně, jinak řečeno, z hlediska víry.
V současností chápeme Ježíše na základě jeho židovství, v minulosti byla tendence Ježíše vydělit z jeho židovského prostředí. Ježíš byl Židem své doby, zůstal vázán na svá židovská východiska, ale na druhé straně, bezpochyby, tato východiska překročil a byl více, než Židem své doby, by náboženským géniem, a to především, vyvoleným Božím, teologickým jazykem řečeno Synem Božím. Novozákonní texty to dosvědčují zcela jednoznačně.
O historických faktech v Evangeliích a ve Skutcích
A nyní, i v tomto tématu budeme opatrní. Prvotní církev nebyla zainteresována na historických detailech, které my považujeme za důležité. V různých skutečnostech jako o potvrzených historických faktech, musíme postupovat obezřetně. S jistou výjimkou autora Lukášova evangelia s Skutků chápeme evangelia kérygmaticky. Avšak nemáme jiní zdroje informací, jako například o data jeho narození či úmrtí, přesné podoby a sledu jeho konkrétních činů, tak jeho rodiny, učedníků a jejich působení. dějin prvotní církve apod. Přesto lze vytvořit relativně spolehlivý obraz Ježíšova působení v kontextu jeho doby, ale bude vždy do určité míry závislý na názorové orientaci toho kterého badatele či autora.
Literatura:
M. Ryšková: Doba Ježíše Nazaretského, Praha 2010
Další díl: Galiea - Místo Ježíšova života a veřejného působení
Žádné komentáře:
Okomentovat