Historický Ježíš: část 5 Galiea bylo místo Ježíšova působení

Převzato z : https://cs.wikipedia.org/wiki/Galilea#/media/File:Jizre%27elsk%C3%A9_%C3%BAdol%C3%AD.svg

Galileu, ležící v části biblické Palestiny, je možno rozdělit na tři oblasti:

Horní Galileu (s hornatým povrchem 600 -1200 m n.m.), Dolní Galileu (kopcovitá krajina 100-600 m n. m.) a okolí Genezaretského jezera, Nazaret, místo Ježíšova života do jeho veřejného vystoupení. Ostatní známá místa jako Kafarnaum, Magdala, Chorazim. Bethsaida, leží v blízkosti Genezaretského jezera. Nedaleko Galileje leží i město Naim (Jezreelská rovina) Ceasereia Filipova, Dekapolis, na severozápadě pak města Tyrus a Sidon. Jde o relativně malé území, které mělo rozlohu asi 1 600 km2.

Prorok Izaijíš nazýval Galileu "Galileou pronárodů" (Iz 8,23) zřejmě v důsledku jejího osídlení cizími národy po jejím dobytí Asyřany. Ještě 1 Mak 5,14 hovoří o pohanské Galileji, ale z 1 Mak 5, 17 je zřejmé, že tu byli nasazeni i Židé. Aristobulos I. (104 - 103 př. Kr.) Gelileu dobyů, násilně rujudaizoval a připojil k Judsku. 

A tak se stala celá oblast opět židovskou. I v době, kdy Pompeius dobyl Judsko, byla Galiea židovská, neboť Popeius "osvobodil" helénistické městské státy od židpvské navlády a ve správě velekněze ponechal pouze ta území, která byla židovská : Judsko, Pereu a Galileu. 

Galilea byla ze všech stran obklopena kvetoucí helénistickou kulturou, tvořila tedy židovskou enklávu ve svém helenisticky orientovaném okolí. Šířila se i za Horodovy podpory (Tiberias, Sephoris. 

Převzato z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Judea

V době Ježíšově to bylo tedy zcela jistě území s převahou židovského obyvatelstva. Z hlediska náboženského byla Galilea dobově hodnocena jako země nábožensky nevzdělaných, ale obyvatelstvo mělo hluboký vztah k Chrámu. Platilo chrámovou daň, desátky. účastnilo se slavení svátků, v krizových časech stálo na straně Chrámu.  Ve vztahu k Zákonu lze předpokládat, že farizejská strana nebyla v Galileji v době Ježíšově určujícím proudem. Pravděpodobně zde byla jiná verze halachy než judsko-farizejská. Galilejci chovali vůči Tóře úctu, ale měli liberálnější vztah k jídelním předpisům a předpisům o kultovní čistotě vůbec. S tím může souviset i Ježíšova liberálnost vůči jídelním předpisům a otázkám kultovní čistoty.  

Galilea byla tedy prostředím, kde Ježíš vyrůstal, žil, pracoval, kde začal se svým veřejným vystoupením a odkud získal své nejbližší spolupracovníky, kde oslovil zástupy tak, že širší okruh jeho přívrženců včetně žen s ním putoval, až to až do Jeruzaléma. 

Ačkoli lze Galileu považovat za Ježíšovu otčinu, přesto se podle tradice Matouše a Lukáše (v protikladu k Matoušovi a Markovi) nenarodil.

Literatura:

M. Ryšková: Doba Ježíše z Nazaretu, Praha, 2010